Jarda Jisl zdolal koloběžkou Craft 1000mil

Jaký jsi měl důvod přihlásit se na tak obtížný závod jako je CRAFT 1000 miles a ještě k tomu na koloběžce?

Důvodů přihlásit se k závodu Craft 1000 miles bylo určitě víc, nejvážnější byl asi zjistit jak jsem na tom se svoji vůlí, jestli budu schopen překonat krize a pokračovat dál, potom byla výzva zdolat trať těžkou pro bajkery na koloběžce, loni to zkusil kolega z Plzně a skončil v polovině, další lákadlo je příroda - letos vyšlo perfektně počasí, ale čas kochat přírodou opravdu nebyl - člověk míří pořád vpřed jako honící pes ...

 

 

 

Jak dlouho jsi se na tyto závody připravoval a byla ta příprava jiná než na jiné závody?

 

Pokud jde o přípravu - rozhodnutí padlo před rokem, začal jsem trošku běhat, na koloběžce jsem se začal ještě víc specializovat na závody v terénu - XC s cyklisty , bajkové maratony vše na koloběžce a v zimě lyže - byl jsem ve Švédsku s reprezentací jako masér tak bylo trochu času i na trénování. V zimě jsem také využíval sněhoběžky - což je obdoba koloběžky na sníh.

 

 

Vyzkoušel jsi určitě spoustu značek obuvi. Proč jsi si vybral na tento závod zrovna boty INOV-8 Roclite 295 a Roclite 309. V čem ti vyhovují?

 

Vybavení - to byl velký otazník, který jsem vyřešil díky prodejně Šmausových na Bedřichově. Bylo hodně specifik proč Inov-8, proč Roclite a proč 295 a 309 .
Proč Inov-8y - v práci jako masér vidím mnoho nohou a různě poznamenaných naší "péčí" - moje nohy jako mnoho jiných mají propadlou příčnou klenbu - je potřeba, aby noha začala zase pracovat tak jak k tomu byla zkonstruována a tím zlepšila odraz, získala zase jistotu v terénu - což zajišťuje šířka boty v oblastí příčné klenby -  pro tak dlouhý závod je potřeba se spolehnout hlavně na svoje tělo!
Proč Roclite - přespolní běhy mě přesvědčili, že Roclite je opravdu luxus přilnavosti, v kamenitém terénu díky této podrážce neudělali nohy žádnou chybu !
A proč 295 a 309 - 295-ky super čtou právě ten kamenitý terén - krásně cítíte i menší kamínky a odrazíte se z nich , 309-ky jsou pevnější a na asfaltu více chrání nohu, ale zachovají volnost nohy v botě.
Měl jsem ještě jeden požadavek a to bylo, aby boty byly prodyšné - přece jenom 14 dní závodu - voda, bláto, horké počasí se podepíše na nohou a to typ 309 a 295 splnil - co nateče dovnitř, to vyteče ven !

 

Co výběr oblečení? Muselo to být těžké když jsi si nemohl s sebou vzít loďák a v něm věci na každé druhy počasí

 

Jak správně říkáš oblečení, to byl oříšek! Vzít toho co nejmíň, ale ujet v tom 1000 mil :-), volba padla na kompresní ponožky od Craftu - měl jsem je celých 14 dní a někdy jsem v nich i spal - vypral jsem je cca 4 krát a nohy bych mohl v pohodě ukázat i cizímu člověku - žádné otlaky, jeden puchýř - na Slovensku bylo každý den 35 stupňů. Krátké elasťáky jsem měl dvoje - jedny od Craftu, druhé od Silvini, Craft zvítězil, mimo jednoho dne jsem vše odjel v Craftu - třísla jsou citlivá v takových vedrech a Craft fungoval neskutečně - žádné odřeniny - byl jsem nadšený ...
Pokud by to tak nebylo může Vás to taky vyřadit ze závodu.

Jaký byl tvůj jídelníček?

 

Jídelníček na tak dlouhém závodě je obtížné připravit, proto je potřeba se soustředit na doplňky stravy a já mám osvědčené - Enervit - BCAA - na ochranu svalů a jejich rychlejší regeneraci - strašně důležité pokud chcete 14 dní tělo extrémně zatěžovat, potom Magnézium - vyhnout se křečím - zvlášť ve vedru, které bylo a ještě jsem s sebou měl jednotlivá balení "géčka" protože voda z potoka přece jenom nemá úplně všechny minerály :-) a potom už to bylo hurá do sámošky nebo do hospody a někdy bohužel i trochu hladovka, když nepotkáte ani jedno :-)

Dokázal sis představit předem s jakými problémy se budeš muset potýkat a které byly ve skutečnosti těžší a lehčí?

 

Problémy na trati Vás potkají různé - technické - třeba zadní kolo má rozměr 18 palců a opravdu těžko se schání plášť, měl jsem ho lehce říznutý z boku, ale 4 dny jsem se bál, že plášť odejde a budu to muset tlačit nebo dokonce vzdát. - zdravotní - strašná bolest stehen po prvních dvou dnech závodu - naštěstí díky své pracovní praxi a tomu, že jsem si s sebou vzal tejpy - jsem si pomohl a rychleji zregeneroval. A v neposlední řadě psychické, když je do cíle "už jenom " 200 km a sedíte v lese, půl dne jste nikoho nepotkali, chce se Vám brečet protože zrovna máte krizi a vkrádá se myšlenka jak by bylo doma na gauči krásně - naštěstí jsem to zvládnul ...

Jak probíhala případná spolupráce s ostatními závodníky?

Spolupráce na trati je hlavně psychická, někdy je tématem pomoci voda nebo nějaká sušenka, někdy potkáte krám jednou za den a když nenakoupíte můžete nepříjemně zaplatit, mě se to stalo asi dvakrát. Cestou jsem se ještě snažil pokud to šlo pomoct i profesně dvou lidem jsem poskytnul kinesiotejpy.

 

Dalo se při takovémto obtížném závodu něco úsměvného prožít nebo to byla jenom dřina?

 

Dřina je to na prvním místě, ale krásná, je potřeba se pořád posunovat vpřed, úsměvné příběhy jsou skoro každý den, když přijedete do hospody a už slyšíte " ... no jo Vy jste od toho závodu, ale oni tady byly před 3 dny ... to zas budou dva obědy pro jednoho člověka a několik kafí ... "

Když se závod chýlil ke konci těšil ses domů, nebo ti to bylo líto, že závod končí?

 

 

Když se závod chýlil ke konci tak jsem taky ( jako většina ) proklínal Honzu Kopku - už jsem opravdu byl skoro na dně sil, ale v cíli to byl pocit který ani dnes nedokážu popsat a je asi nepřenosný - štěstí, hrdost, pak přišla strašná únava a po ní lítost, když jsem poprvé šel v Jbc na přehradu ke stánku, tak jsem měl pocit, že tam je moc lidí, že radši půjdu pryč - už naštěstí přešlo :-) ...

 

Myslíš, že tě tento závod změnil?

 

 

Jestli mě závod změnil nevím, asi člověk vyjde silnější, ví, že zvládnout jde všechno, ale třeba Aljaška by to asi prověřila víc :-)

 Pojedeš zase příští rok?

 

Příští rok je ještě asi daleko, závod nepatří k nejlevnějším záležitostem, ale rád bych se zúčastnil, prožil to znova, i ty špatné chvíle, i ty krásné, dva dny se mnou jela přítelkyně, což byl zážitek za který si ji vážím, zrovna pršelo a byl to Šluknovský výběžek - nejtěžší etapa , zážitky - Križná, Dlouhé stráně, Výrovka, nejsevernější bod ČR, hraniční patníky ... je toho moc a je to potřeba zažít