Vyběhneš z brány a pak ještě jednou, to aby si diváci užili, pak podél vody, přes most a doprava, nahoru, do kopce.
Hlavně to klukům nepokazit, moc neztratit, možná i něco naběhnout na ostatní.
Pohledem těkáš po cestě pod nohama, stoupáš, pot stéká do očí a pálí, je teplo.
Nepřepálit, nehnat se do sjezdovky.
V seběhu se to trhá, natahuje, na trávě krátké kličkování, pak už jen pořád nahoru.
Od teď se jenom vzdaluje, jako by nic, jen aby nepřišli další, nezpomalit.
Občas si usrknout gelu, aby ti nedošlo, aby ses vůbec dostal, kam máš.
Nepříjemný táhlý travers na slunci, těžko pak srovnat krok na kamenech, když se zas začne stoupat, až úzká stezka pod vrcholem přinese uvolnění.
Pár posledních metrů po asfaltu a předáš štafetu, počkáš na ostatní, promluvíš s nimi.
Napít se, přiobléct, trochu najíst.
Sejdeš, seběhneš dolů a čekáš na kajaky.
P.B.: roclite 285.
Žádné komentáře:
Okomentovat