Ještě před pár týdny pouze slovní spojení, které mi ani
zdaleka nebylo vlastní...ale…
Protože se kvalifikace na letošní mistrovství světa
konala v Radňovicích, které jsou kousek od Nového Města na Moravě, kde často
trénuji, napadlo mě, zpestřit si přípravu na podzimní část dráhové sezony tímto
závodem. Běhy do vrchu se mi vždycky hrozně líbily, nikdy jsem je ale
nevyzkoušela, pořád jsem jen říkala, že je zkusím až někdy „až budu velká“. A
byl tu start - vyběhly jsme a já se brzo ocitla ve vedoucí skupince a v duchu
se proklínala, že tohle bude bolet…ovšem nic takového se nestalo, běželo se mi
celý závod super a já doběhla na třetím místě, což znamenalo nominaci na MS !
No nevěřila jsem tomu až do té doby, než...
...jsem 19.9. stála ve Walesu ve městě Betws y Coed na
startovní čáře závodu MS. Na nás ženy, čekala trať o délce 8,9 km, členěná do
dvou okruhů s celkovým převýšením 500 m. Vůbec jsem nevěděla co od sebe a taky
nových krosových bot Xtalon-190 od firmy Inov-8, které jsem poprvé obula až ve
Walesu, čekat. Startovalo nás 69 a já si řekla, že když se umístím do 2/3
startovního pole, budu to považovat za velký úspěch.
Start byl na silnici a po úvodních 300 m se před námi
objevila první a hned ta nejprudší část kopce. Po této 600 m dlouhé
štěrkovo-asfaltovo-kamenité cestě vzhůru trať odbočovala na úzkou, hodně
kamenitou a bahnitou pěšinu do lesa. Zde už bylo stoupání menší ale výrazně technicky
náročnější. Běžela jsem ve vláčku závodnic a soustředila se na terén, pořadí se
v tomto úseku moc neměnilo. Potom se trať více srovnala, ale bahna naopak
přibylo, což mi ale díky skvěle držícím botám vůbec nevadilo, celkově se mi
zatím běželo opravdu dobře.
Když na mne jeden z vedoucích nahoře na kopci zavolal, že
běžím kolem 26. místa, nechtěla jsem tomu vůbec věřit - do té doby jsem si
myslela, že běžím tak na 40. pozici. Neskutečně mě to zaskočilo a rozhodilo,
ale běžela jsem dál a snažila se nepřemýšlet, co bude následovat. Teď
přicházela pro mne více obávaná část trati, a to seběh. Zpočátku byl mírný a
běželo se po štěrku, to bylo v pohodě, mohla jsem využít rychlosti, kterou mám
z dráhy. Postupně se ale přiběhlo na stejný prudký kopec, který jsme předtím
vybíhaly nahoru. Tady už jsem se solidně bála a taky mě pár závodnic předběhlo,
ale zvládla jsem ho ve zdraví. A hlavně - bylo to nakonec o dost víc v pohodě
než když běžím i z mnohem méně prudkého kopce při běžném tréninkovém klusu v
obyčejných
- nekrosových botech...ty X-talony jsou fakt super,
pomyslela jsem si.
Dole na rovince jsem několik závodnic předběhla zpátky,
na občerstvovačce se lehce napila a běžela vzhůru do dalšího kola. Prudkou část
výběhu jsem zvládla překvapivě lehce. Ovšem serpentiny v lese mi daly více
zabrat. Asi čtyřikrát jsem si myslela, že už je přede mnou poslední zatáčka,
ale ona pořád další a další. Síly docházely, ale naštěstí jsem díky botám
nemusela řešit žádné podkluzování na kamenech, či v bahně a mohla se soustředit
na co nejvíc efektivní využití sil.
Konečně jsem ale byla nahoře a čekala mne už jen rovina a
pár mírných krátkých kopečků a potom opět obávaný seběh. Tuto část závodu si už
moc detailně nepamatuji, jenom vím, že jsem si říkala, že fyzické síly mám najednou
pořád ještě dost a musím tedy zkusit přidat, ale hlava mě nějak nechtěla
pustit...nechápala jsem jak je možné, že jsem pořád tak vepředu a čekala, že mi
každou chvíli musí "dojít". To se ale nestalo a já doběhla do cíle na
23. místě ! Byla jsem neskutečně šťastná ! Svoje první Mistrovství světa a
zároveň druhý běh do vrchu v životě jsem zvládla více než nad svá očekávání !
Ohromný a skvělý pocit euforie, nadšení a kdo ví čeho všeho ještě (a taky úplně
jiný...takový...jak to říct...komplexnější, než ze závodů na dráze) ve mě
přetrvává až do teď
:) !
Běh v terénu mě vždycky i v tréninkách bavil ze všeho
nejvíc, ovšem musím říct, že když si na něj člověk obuje boty do terénu vhodné,
a ne boty určené spíše na silnici, ve kterých jsem doposud i v terénu běhala,
má z toho ještě mnohem lepší zážitek! X-Talony mě v mnoha ohledech příjemně
překvapily a určitě mě budou dál doprovázet na závodech v terénu nebo v bězích
do vrchu. Věřím, že v nich dokážu být rychlejší a závody si mnohem více
vychutnám :) Super !
Žádné komentáře:
Okomentovat