„No a mě nezbývá, než počkat další rok, aby mi to konečně na mistráku v přespoláku taky cinklo!“ Touto větou jsem se loni loučil a letos s ní článek pro změnu začnu a věta bohužel stále platí, jelikož z letošního MČR v přespolním běhu si opět vezu pouze brambory…
Zatímco loni jsem o bronz přišel až v posledním kole, letos se už v prvním kole oddělila trojce běžců ze skupiny trenéra Sequenta (Kocourek, Homoláč a Rudolecký). Po prvním kole jsem si uvědomil, že pokud si tyto tři borce nechám utéct, tak mi medaili na krk nikdo nepověsí, proto jsem jmenovanou trojici v druhém kole stáhnul a zařadil se za ně, ale kluci běželi výborně. Jejich tempo mě až moc bolelo, takže je v zápětí pouštím a začínám bojovat pouze o nepopulární čtvrté místo, o které v první polovině závodu bojuji s Kourkem a v druhé polovině už pouze sám se sebou. Nakonec boj vyhrávám a dobíhám do cíle.
Na letošním závodě bylo zajímavé, že se běželo na stejné trati, jako loni, i když letos byla mírně bahnitější, což zpomalovalo časy:
2012 2013 rozdíl
Milan Kocourek 30:11 30:59 + 48s
Jiří Homoláč 31:33 31:18 - 15s
Jan Procházka 31:00 31:47 + 47s
Jan Šedivý 31:53 33:09 + 76s
Tedy pokud nepočítám Jirku Homoláče, který loni běžel po dlouhých zdravotních problémech s achilovkou a letos byl konečně fit.
Startovní pole se opět pěkně rozdělilo na atlety a nás orientační a ostatní běžce, pokud se podíváme na obutí běžců. Opět jsem ani chvíli neváhal a sáhnul po X-Talonech 190, i když na letošní trati jsem nemohl vůbec využít jejich přednosti. Fotografie zobrazují bahnitou trať (na kterou je toto obutí jak dělané), ale jednalo se pouze o 40m z 1575m dlouhého okruhu, jelikož v těch nekritičtějších pasážích jsou vybudovány odvodňovací drenáže, a proto se většinou běželo po měkkém travnatém povrchu, na kterém výborně držely i atletické tretry…
Žádné komentáře:
Okomentovat