Podle jakých kritérií se rozhodujete při koupi svých nových běžeckých bot? Zajímají vás názvy kategorií? Pochybuji, že jdete do běžecké speciálky s tím, že chcete tradiční, technologickou, minimalistickou, "barefoot" botu. Tohle jsou jen názvy (nálepky) jednotlivých skupin běžeckých bot a předpokládám tedy, že většinu běžců a běžkyň zajímají funkční vlastnosti jednotlivých modelů v daném prostředí. Jiné parametry splňuje silniční závodní speciálka, jiné objemová silniční bota, naprosto jiné parametry čekejte od krosovky do měkkého prostředí, jiné vlastnosti má také objemová bota na dlouhé a tvrdé traily, jinak se také chová závodní krosovka. Pochopitelně je tu také kategorie běžecký bot univerzálních, od kterých ale nemůžete čekat skvělé vlastnosti bot kategorií předešlých. Z toho všeho je naprosto jasné, že jakékoliv škatulkování běžeckých bot na minimalistické, tlumené, atd. je zavádějící, povrchní a stejně populistické jako je naše politická scéna.
Tímto přehledem bych vás chtěl seznámit jednak s hlavními novinkami Inov-8 na podzimnní sezonu, ale hlavně přehledně ukázat, že naše obuv se prolíná všemi kategoriemi od průměrně tlumených přes "minimalistické" až po "barefoot" alternativy. Pokud dokážete přesně stanovit své požadavky na běžeckou obuv, my vám naopak dokažeme nabídnout maximálně funknčí model do daného prostředí.
Asi už všichni víte, že Inov-8 označuje své modely vždy podle podešve (roclite, trailroc, road-x,...) a číslem udává váhu ve velikosti UK8, resp. UK6 u dámských modelů. Každá podešev je vyvíjena tak, aby měla co možná nejlepší funkční vlastnosti na daném povrchu. A právě na vlastnosti jednotlivých modelů se budeme nyní soustředit.
TRAIL
Trail je opět pojmenování nějaké kategorie, obecně lze říct, že se jedná o běh v přírodě. Mohu běhat po měkkých lesních pěšinách, mohu běhat v naprosto volném terénu, mohu běhat v drsném horském prostředí, překonávat velké převýšení, klesání, traverzy, mohu běhat blátem, sněhem, bažinou, ale také sbíhat kamenité suťoviště. Podle těchto kritérií pak můžeme trail dále rozdělit do kategorií:
1. trail, ultra trail: běh na tvrdém podkladu (hory, velké převýšení/klesání, dlouhé tratě)
2. trail na měkkém podkladu (bláto, sníh)
3. offroad (volný terén, louky, lesy, orienťák)
4. trail: univerzální bota (mix různých povrchů)
Pokud bych měl pojmenovat nejdůležitější parametr trailové boty, tak je to jednozančně "čtení povrchu". Běžím po nerovném podkladu, vybíhám kopce, sbíhám suťovištěm, traverzuji svahy, běžím blátem, sněhem, po cestě i mimo ni,... Na takto členitém povrchu je skutečně nejdůležitější poskytnout chodidlům přesné informace o probíhaném terény, aby mohla přesně a rychle reagovat. Pokud tyto informace chodidla nedostávají včas, může docházet k různým podvrtnutí, které jsou většinou způsobeny tím, že nepřesně "čteme" povrch. V ideálním případě by se dalo říct, že je mnohem přesnější a efektivnější (jak z pohledu celkového zatížení pohybového aparátu, tak z pohledu výkonnosti) běžet tzv. po špičkách, tzn. došlapávat na příčnou klenbu. Zamysleme se co je pro nás "horské kozy" lepší: Došlap na kulatou patu, kdy se ještě s propadnu v materiálu mezipodešve boty nebo došlap na plochu příčné klenby? Pochopiteně každý, kdo běhá delší traily potvrdí, že není možné "uhlídat" efektivní běžecký styl na delších vzdálenostech. S uběhnutou vzdáleností pochopitelně roste také únava, nesoustředíme se tolik na běžecký styl, na 30.kilometru v horách nás rozhodí šutr nebo kleč, které bysme si na začátku ani nevšimli a proto je potřeba "nějaká" ochrana chodidel. A přesně v tomhle shledávám největší krásu a výhodu Inovejtu. Mohu si vybrat podešev, sklon, úroveň ochrany chodidel (shoc-zone 0-3), šířku a prodyšnost své boty vždy do různého prostředí.
Věnujme se nyní královské kategorii Trail a Ultratrail. Předpokládáme zde, že se pohybujeme v přírodě, horách na tvrdším podkladu (vyšlapané horské chodníky, suché lesní pěšiny, kamenité, štěrkové cesty, suťoviště, cca 20-30% asfalt) překonáváme velké převýšení a klesání. Tréninková bota do tohoto prostředí by měla mít dostatečnou šířku, zejména pak v místě příčné klenby, aby neomezovala chodidla v přirozené práci na dlouhých vzdálenostech. Je potřeba si uvědomit fakt, že dlouhý trail (běh obecně) je relativně monotónním pohybem, kdy nejvíce zatěžovanou částí je právě příčná klenba protože se přes ni realizuje odraz. Právě při odrazu se klenba rozšiřuje a pokud je "stresována" úzkým svrškem, může dojít k různým únavovým zraněním, otlačeninám, výrustkům a hlavně se ztrácí radost z běhu. Podešev je další neméně důležitou součástí výborné trailovky na dlouhé distance. Musí zajistit vynikající kontakt s podložkou v různém prostředí, musí nás podržet při těžkém seběhu, náročném traverzu, musí nám pomoct v dlouhém a těžkém stoupání. Neměla by nás ale příliš omezovat od vnímání povrchu, protože pak hrozí různé podvrtnutí. A právě tahle sensitivita podešve společně s mezipodešví se primárně podepisuje nad hlavními funkčními vlastnostmi běžecké trailovky. Obecně se pak setkáváme s pojmy flexibilita nebo torzní stabilita. Všechny tyhle parametry funkční trailové boty u nás splňuje koncept Trailroc. Široká bota ve špičce, bezešvý svršek aby nedocházelo k otlačeninám chodidel, maximální prydyšnost, 3 různé úrovně sklonu pata-špička, kterou si můžete vybrat "svou" úroveň propriocepce, vyjímečná podešev - jednoduše řečeno, boty na tvrdý trail a ultratrail, a teď už je jen na vás vybrat si tu vhodnou na správnou vzdálenost.
Má osobní zkušenost je taková, že na dlouhé a těžké běhy volím 255 z důvodu ochrany chodidel (dlouhodobá zátěž, mizerná trénovanost). Nejsem žádný ambiciózní běžec, typický hobík, takže si chci užít nabízené pohodlí boty, i když už nejsem schopný efektivně běžet. Na kratší vzdálenosti pak doporučím 245 (235), která je neskutečně hravá a běhání v této botě bude určitě hodně lidí bavit.
Pokud se podíváme na specifika výborné trailovky do měkkého prostředí (bláto, sníh) zjistíme, že zde zůstává stejný požadavek co možná nejdokonalejšího čtení povrchu, ale změnila se nám podložka. Primárním podložkou je měkká lesní cesta, kořeny, blátivý povrch, uježděný, ale také hluboký sníh, kdy nemusím používat žádné další "řetězy". Procento tvrdého podkladu (asfalt) je zde do 30%. Důležitý je tedy grip, ať už běžím z kopce po rozmoklé lesní pěšině, traverzuji zasněženou svážnici nebo stoupám traktorem rozbahněnou cestu, potřebuji se spolehnout na podešev a její kontakt s podložkou.
Roclite je dosud nejůspěšnějším tréninkovým konceptem v trailu, nicméně jeho přednosti si skutečně nejvíc užijete v měkkém prostředí. Agresivní dezén podešve tomu jen nasvědčuje. Podešev je vyrobena z odolné směsi pryže, je relativně samočistící, takže pokud proběhnete nějakým hlubokým blátem, po dvou, třech krocích je opět čistá a připravena k práci. Opět si můžete vybrat šířku boty, sklon pata-špička od 6 do 12 mm, prodyšnost, voděodolnost a s tím vším spojené pojmy jako flexibilita, torzní stabilita, propriocepce,... Uzší modely (285) jsou určitě vhodné jako výkonnostní/závodní bota, kdy tento typ boty má pevně a bezpečně pojmout chodidla, aby nedocházelo ke ztrátám energie. Svršek závodní boty má maximálně splynout s chodidly běžce a proto je zde také minimum polstrování. Naopak tréninkové boty mají být širší zejména pak v místě příčné klenby (viz. odstavec Trailroc) a podšívky jsou mnohem více polstrovány z důvody pohodlí při dlouhodobé zátěži.
Já osobně jsem se našel v Roclite 285. Primárně běhám po lesních cestách, mám úzká chodidla a proto dokud nebyl na světě Trailroc, vyhovoval mi nejvíce tento model a sklon. Všechny ostatní modely spadají do kategorie objemových bot a tudíž jsou hodně široké.
Offroad, samostatná kapitola sama pro sebe.Tady je jakákoliv podpora, vedení, přílišné tlumení velkou překážkou. Nebál bych se říct, že až škodí. Pohybujeme se ve volné přírodě, na měkkých lesních cestách a pěšinách s minimem tvrdého povchu (do 10%) a pohyb v tomto postředí vyžaduje naprosto přesné čtení povrchu. Je potřeba si uvědomit fakt, že jakákoliv podpora a přílišné tlumení zásadně ovlivňují informace, které jdou skrz boty k chodidlům. Krosovky by měly mít užší svršek, protože tady je potřeba splynout s botou. Bota a chodidla by měly tvořit kompaktní celek, který dovolí chodidlům okamžité reakce. Minimální nasákavost materiálů, maximální prodyšnost a pevnost svršku pak zvyšují funkční vlastnosti těchto bot. Agresivní dezén podešví společně s měkkou kontaktní směsí pryže zajišťují fantastický grip. Je tedy potřeba si jen vybrat tu správnou hrubost podešve. X-talon - jakýkoliv kros, běh do vrchu, závod, tempový trénink na měkkém povrchu. Bare-grip - absolutní offroad v bažinách a blátě, bez mezipodešve, výborná propriocepce. Mudclaw - terénní královna s pohodlím pro tréninkovou botu pro všechny vyznavače orienťáku nebo běhu v terénu. V konstrukci spodku těchto modelů není žádná výztuha, tzn. mezipodešev s patřičným sklonem řeší zásadní funkční vlastnosti, boty jsou flexibilní, poskytují chodidlům prostor pro relativně neomezenou práci, ale zároveň poskytují pohodlí a ochranu při dlouhodobější zátěži (dle úrovně sklonu pata-špička). A přesně z těchto důvodů x-talon již druhým rokem kraluje světovému krosu. Je potřeba ale upozornit, že v těchto botách nádherně vnímáte povrch, jeho nerovnosti a okamžitě na ně můžete regaovat. Přesně jak píšu výše, tyto boty jsou určeny do měkkého, případně volného terénu a pokud se s nima pustíte na 35.kilometru sbíhat nějaké suťoviště, musíte počítat s tím, že vaše paty dostanou zabrat.
X-talon 212 byla vůbec moje první bota, kterou jsem testoval, mapoval s ní česko-slovenské prostředí a tato bota rozhodla, že dnes zastupujeme Inovejt v Česku a na Slovensku. Jsem orienťák a proto přechod na tuto botu nedělal žádný problém, dokonce ani přestup z tréninkových XA PRO 3D do této krosovky nezpůsobil žádnou újmu v přetěžování lýtek, na které upozorňujeme zejména na silnici. Pokud nemáte dosud zkušenost s Inov-8 a chcete poznat v čem je ten rozdíl, x-talon naprosto přesně odpoví.
Univerzální bota: univerzálnost bývá dost často zaměňována s průměrností. V této kategorii pojmenovávám níže uvedené modely univerzálními z pohledu jejich použití na různém povrchu. Obecně lze říct, že tyto boty můžete směle používat v poměru 50% tvrdý povrch (asfalt, beton) 50% trail (měkký povrch). Pochopitelně v trailu zde nemůžete čekat exkklusivní vlastnisti bot z předešlých kategorií. Zkrátka jsou to boty, které nejvíce využijte při bězích z města do přírody.
Důležitou vlastností této kategorie je pohodlí, a proto musí být opět dostatečně široká ve špičce, aby mohla příčná klenba přirozeně pracovat. Podešev je vyrobena z kontaktní pryže, má průměrný trailový dezén, který se ale výborně hodí na mix různých povrchů. Je možné si opět vybrat sklon pata-špička 6 nebo 9mm a stanovit si tak úroveň funkčních vlastností mezipodešve. Celá konstrukce spodku tohto konceptu má vyšší torzní stabilitu, takže zde nemůžete očekávat vynikající propriocepci, jako u předešlým modelů. Nicméně i tohle je argument pro zařazení těchto modelů do kategorie bot univerzálních pro všechny běžce a běžkyně.
Do kategorie bot univerzálních můžeme směle doporučit také velmi obsáhlý koncept F-lite, nicméně zde se již projevuje vyšší funkčnost na tvrdém povrchu a proto ji spíše řadím do silniční kolekce.
Moje zkušenost s Terrafly začínala rozpačitým dojmem široké boty na mé úzké chodidla. Občas jsem ji nazýval "tupou" botou v porovnání s ostatními modely. Bydlím na okraji Vizovic a když otevřu terasu, můžu vyběhnout třeba až na Slovensko po měkkých lesních cestách, takže v tomto prostředí jsem nedocenil vlastnosti této boty. Když jsem si ji ale párkrát vzal sebou do Prahy, a v podvečer vyběhl podél Vltavy, nebylo lepší volby.
Poznámky k trailu
Trailová bota s membránou ano či ne? Membrána je pórovitý materiál (PTTF), který propouští páry ven, ale nepouští vlhkost dovnitř. Je potřeba si zde uvědomit fakt, že bota s membránou má VŽDY menší prodyšnost než bota bez mebrány. Prodyšnost boty je zásadním parametrem, který oceníme v teplém a horkém počasí. Pokud v tomto teplém počasí (pozdní jaro, léto, babí léto) používáme botu s membránou, docela zásadním způsobem omezujeme její životnost. Používáním boty s membránou v suchém a prašném prostředí trailu, v kombinaci s agresivním, mastným potem, který vylučují chodidla a který stéká po nohách dolů do bot, dochází k ucpávání pórů v membráně a zásadně tak snižujeme životnost membrány a funkčnost této boty. To je také hlavní důvod, proč doporučuji boty s membránou pouze do nejhoršího počasí.
Naopak membrána má smyl, když potřebuji zásadně řešit voděodolnost své boty. Tuto většina z nás ale řeší pouze v pozdním podzimu, zimě a v brzkém jaře, kdy ještě hrozí nějaké sněhové plískanice. V tomto období má bota s membránou smysl pouze v ten moment, pokud k ní doladím návlek, který má v podstatě dvě hlavní funkce. Jednak nepustí sníh, vodu, bláto a jiné nečistity dovnitř boty, a membrána tak může spolehlivě fungovat, ale hlavně dochází k celkovému "vyteplení" boty a můžeme si pak dovolit delší aktivitu v nepříznivém počasí (hluboký sníh, ledová krusta, břečka, hluboké bláto,...)
Pojmy
Důležitou vlastností této kategorie je pohodlí, a proto musí být opět dostatečně široká ve špičce, aby mohla příčná klenba přirozeně pracovat. Podešev je vyrobena z kontaktní pryže, má průměrný trailový dezén, který se ale výborně hodí na mix různých povrchů. Je možné si opět vybrat sklon pata-špička 6 nebo 9mm a stanovit si tak úroveň funkčních vlastností mezipodešve. Celá konstrukce spodku tohto konceptu má vyšší torzní stabilitu, takže zde nemůžete očekávat vynikající propriocepci, jako u předešlým modelů. Nicméně i tohle je argument pro zařazení těchto modelů do kategorie bot univerzálních pro všechny běžce a běžkyně.
Do kategorie bot univerzálních můžeme směle doporučit také velmi obsáhlý koncept F-lite, nicméně zde se již projevuje vyšší funkčnost na tvrdém povrchu a proto ji spíše řadím do silniční kolekce.
Moje zkušenost s Terrafly začínala rozpačitým dojmem široké boty na mé úzké chodidla. Občas jsem ji nazýval "tupou" botou v porovnání s ostatními modely. Bydlím na okraji Vizovic a když otevřu terasu, můžu vyběhnout třeba až na Slovensko po měkkých lesních cestách, takže v tomto prostředí jsem nedocenil vlastnosti této boty. Když jsem si ji ale párkrát vzal sebou do Prahy, a v podvečer vyběhl podél Vltavy, nebylo lepší volby.
Poznámky k trailu
Trailová bota s membránou ano či ne? Membrána je pórovitý materiál (PTTF), který propouští páry ven, ale nepouští vlhkost dovnitř. Je potřeba si zde uvědomit fakt, že bota s membránou má VŽDY menší prodyšnost než bota bez mebrány. Prodyšnost boty je zásadním parametrem, který oceníme v teplém a horkém počasí. Pokud v tomto teplém počasí (pozdní jaro, léto, babí léto) používáme botu s membránou, docela zásadním způsobem omezujeme její životnost. Používáním boty s membránou v suchém a prašném prostředí trailu, v kombinaci s agresivním, mastným potem, který vylučují chodidla a který stéká po nohách dolů do bot, dochází k ucpávání pórů v membráně a zásadně tak snižujeme životnost membrány a funkčnost této boty. To je také hlavní důvod, proč doporučuji boty s membránou pouze do nejhoršího počasí.
Naopak membrána má smyl, když potřebuji zásadně řešit voděodolnost své boty. Tuto většina z nás ale řeší pouze v pozdním podzimu, zimě a v brzkém jaře, kdy ještě hrozí nějaké sněhové plískanice. V tomto období má bota s membránou smysl pouze v ten moment, pokud k ní doladím návlek, který má v podstatě dvě hlavní funkce. Jednak nepustí sníh, vodu, bláto a jiné nečistity dovnitř boty, a membrána tak může spolehlivě fungovat, ale hlavně dochází k celkovému "vyteplení" boty a můžeme si pak dovolit delší aktivitu v nepříznivém počasí (hluboký sníh, ledová krusta, břečka, hluboké bláto,...)
Pojmy
Flexibilita boty - pojem se kterým se budete setkávat čím dál více. Většina výrobců běžecké obuvi si začíná uvědomat fakt, že je potřeba umožnit chodidlům prostor k přirozené práci. Při běhu (turistice, NW,...) přece pracuje celé tělo, i ty poslední šíjové svaly jsou zapojeny do práce, tak proč mají být chodidla, které jsou v přímém kontaktu s povrchem a zásadně tak ovlivňují naši aktivitu, izolována od pohybu. Kdo z nás by šel běhat v lyžařských skeletech? (tohle už ale dostávám na hranu extrému) Jde o to poskytnout tělu vyváženou zátěž, tzn. pokud běžím nebo jdu po horách mělo by tělo dostat symetrickou, vyváženou zátěž. Každá bota omezuje nějakým způsobem chodidla od pohybu. Čím více "tlumení" máte v botě, čím více podpůrných pronační klínů (což je podle mě to nejhorší, co můžete v botě mít), čím vyšší sklon pata-špička, čím větší torzní tuhost a pevnost svršku, tím více omezujete své chodidla od pohybu na úkor zatížení ostatních partií těla. Potom se také nemůžeme divit, proč má většina populace problémy s "moderní" formou poškození chodidel (pronace, supinace). Opět zde platí staré pravidlo, co je posilováno, je zdrávo. Flexibililní bota je tedy ohebnější, umožňuje zapojit chodidla mnohem více do práce, je mnohem přesnější a můžete očekávat rychlejší odezvu. Flexibilní boty jsou většinou s nižším profilem a setkáte se s nimi v kategorii tempových, závodních, minimalistických, popřípadě "barefoot". S flexibilitou přímo souvisí propriocepce. Ortopedové a fyzioterapeuti se konečně začínají zabývat běžeckou botou a jejím vztahem k chodidlům celistvě. Omlouvám se všem, kteří se tím zabývají dlouhodobě a celistvě, ale moje zkušenost byla donedávka jiná. V poslední době bylo napsáno mnoho článků a knih o blahodárnosti pohybu na boso, o stavbě a funkci chodidel, o zásadních receptorech v chodidlech, které stimulují důležité nervové partie v celém těle, atp. Pokud budu chodidla izolovat od pohybu příliš tuhou botou, neposktnu tedy chodidlům přirozený prostor k práci. Chodila se tak podřídí botě, která je izoluje od vnímání povrchu a tělo (svaly, šlachy, mícha, mozek) dostávají "zkreslené" informace o probíhaném povrchu. Tolik laicky, odborně se pak pojem vysvětluje jako schopnost koordinovat tělo v prostoru, získávat prostřednictvím chodidel informace o probíhaném terénu, zkrátka vnímat povrch chodidly abych mohl správně a přesně koordinovat celé tělo. Pochopitelně maximálně budeme moci vnímat povrch pouze na boso, čím více materiálu budeme mít pod chodidly, čím více tužší budeme mít boty, tím méně informací budeme získávat. V praxi to pak předtavuje větší zatížení pohybového aparátu, možnost různých podvrtnutí a pochopitelně dlouhodobá možnost chronického poškození chodidel způsobená jejich oslabováním.
Torzní tuhost boty je tedy na opačném pólu, taková bota neumožňuje moc chodidlům přirozeně pracovat, izoluje chodidla od přesného vnímání povrchu a oslabuje tedy v konečném důsledku chodidla. Nejvíce se dnes torzní tuhost objevuje u turistických bot, ale významný podíl má tato obuv také v segmentu trailu.
Poznámka pod čarou
Jak jen bych nazval tyto boty podle všeobecně nastavené rétoriky? Minimalistické, přechodové, tradiční, tlumené? Jistě se ještě dnes setkáte s názorem, že běháním v takové botě si říkáte o návštěvu u ortopeda (a bohužel s tímto názorem se setkávám i v běžeckých speciálkách). Tomuhle tématu bych se chtěl podrobně věnovat někdy příště. Nicméně už teď je jasné, a směr vývoje u hlavních globálních hráčů to jen potvrzuje, že ta punkovost, se kterou jsme byli v době nedávné spojováni se pomalu ale jistě obrací v náš prospěch. Nakonec názor si udělejte sami.
Torzní tuhost boty je tedy na opačném pólu, taková bota neumožňuje moc chodidlům přirozeně pracovat, izoluje chodidla od přesného vnímání povrchu a oslabuje tedy v konečném důsledku chodidla. Nejvíce se dnes torzní tuhost objevuje u turistických bot, ale významný podíl má tato obuv také v segmentu trailu.
Poznámka pod čarou
Jak jen bych nazval tyto boty podle všeobecně nastavené rétoriky? Minimalistické, přechodové, tradiční, tlumené? Jistě se ještě dnes setkáte s názorem, že běháním v takové botě si říkáte o návštěvu u ortopeda (a bohužel s tímto názorem se setkávám i v běžeckých speciálkách). Tomuhle tématu bych se chtěl podrobně věnovat někdy příště. Nicméně už teď je jasné, a směr vývoje u hlavních globálních hráčů to jen potvrzuje, že ta punkovost, se kterou jsme byli v době nedávné spojováni se pomalu ale jistě obrací v náš prospěch. Nakonec názor si udělejte sami.
Žádné komentáře:
Okomentovat