F-lite 195 bych klidně překřtil na 111.
Nechci pět chválu na nějaký prodejní artikl, ale nebudu skrývat, že tento model mi totálně sedl a na závody si ho přibaluji s radostí. Našel jsem v něm produkt, který se perfektně hodí na městské závody v orientačním běhu, kde se míchá asfalt, dlažba i travnaté parky. Taky jsem v něm vyběhl Dolomitenmanna. 1. června jsem je přibalil do batohu znovu. Čekal mě důležitý závod. Mistrovství republiky ve sprintu v orientačním běhu a zároveň nominační závod na mistrovství světa. Běželo se v centru Děčína, vybíhalo se k zámku, do jeho zahrad i do okolního parku. Trať byla mokrá a kluzká po dešti. Nepříjemné podmínky pro závodníka, ideální test pro boty. Když jsem je před startem vybalil, uvědomil jsem si, že tuhle novou modrou verzi jsem vlastně ještě neměl na nohou. Trošku mě zatrnulo. Běžet závod v nových botech? V průběhu 15 minut puchýře snad nehrozí, ale ten pocit nerozběhaných bot? Nesměle jsem je obul a zkusil krátký rozklus. Po minutě byly obavy pryč. Tyhle boty mi od začátku fakt sedí. Poprvé za 1. Start závodu. Rovina, výběhy, seběhy, mokrý asfalt, hlína, tráva. Podruhé za 1. V cíli další obhajoba domácího titulu a třetí jednička do mého hodnocení. Nebojím se s těmito botami spojit své jméno. Problém jsem měl jen jednou. Závod 15 km na asfaltě. Moje lýtka to v těchto botách s minimálním tlumením nezvládla. Jestli na tohle nejste podobně zvyklí, dejte si pozor.
Žádné komentáře:
Okomentovat