čtvrtek 29. září 2011

Jak vlastně vzniká běžecká bota?

K sepsání tohoto článku mě v podstatě navedl Miloš Škorpil ( bezeckaskola.cz ), který mi jednou zavolal, proč jsou vlastně běžecké boty tak drahé. Nyní si beru kolt do ruky a jdu si zahrát ruskou ruletu, protože jako obuvnický technolog a zástupce Inovejtu na trhu jistě rozpoutám vášnivé diskuze.

Více než 25 let běhám a když si dnes pročítám diskuze kolem běžecké obuvi, je mi z toho trochu smutno. Tak jako se v podstatě ztratil obuvnický průmysl ze střední Evropy, ztratila také běžecká bota svůj význam, pro který byla vůbec vytvořena. Diskutující skupiny se rozdělily na tábor běžců v tlumených botách a tábor minimalistů/bosoběžců. Pojďme se trochu pobavit o běžecké botě, jestli ano a proč, jak a proč vzniká a co by měla splňovat.

Hned na začátku je potřeba říct, a dát za pravdu vyznavačům běhu na boso, že pro chodidlo je skutečně naprosto ideální chůze, a tohle podtrhuji chůze na boso. O příznivosti pohybu na boso toho bylo řečeno již dost a jednoznačně doporučuji všem lidem, nejen běžcům zařadit chůzi na boso do svých aktivit. Uvědomme si, že každá bota působí na chodidlo jako skelet, který oslabuje svaly a šlachy v chodidlech. Pokud jste měli někdy na noze sádru, jistě si jednoduše uvědomíte tuto paralelu. Musíme ovšem také zohlednit náš životní styl, který podle mého názoru dostává pohyb na boso pro většinu lidí jen do podoby doplňkových aktivit.

Pojďme se ale bavit o běžeckých botách. Proč vlastně vznikla běžecká obuv, a obuv vůbec? Hlavním a troufám si říct, že jediným důvodem ( když pominu módnost ), byla ochrana chodidel před mechanickým poškozením. A to je asi to nejdůležitější. Ochrana chodidel před nástrahami terénu, kterým se pohybujeme a ne tedy ochrana pohybového aparátu tlumením, ochrana chodidel podporou, vedením, atp. Jaký je dnes výsledek? Naprosto zdeformovaný pohled na běžeckou obuv. Marketing hlavních hráčů na trhu stanovil naprosto nesmyslné pojmy jako „technologická bota“ které dnes považujeme za normální a požadujeme je. Při hlubším zamyšlení a pohledu na botu dojde snad každému, jak absurdní pojmenování používáme. Stejné je to s rozdělením obuvi na minimalistickou a tradiční. Chudák běžec začátečník, který tyto diskuze čte. Úplně se vytrácí to zásadní, že boty jsou pouze nástroj k tomu, abychom si svůj běh prožili co nejlépe a nejbezpečněji, abychom umocnili svou radost z pohybu. Navíc každý z nás je naprosto jedinečný originál s jedinečnými požadavky na které nikdy nenajdeme ideální obuv. Co je ale důležité? Zejména to, že dnes si již můžeme vybrat obuv různých filosofií výroby. Nebudu rozebírat co je podle mého názoru principiálně správné, protože tohle rozhodnutí je na každém běžci. Chci běhat ve tlumené botě? Mohu si zvolit úroveň jejího tlumení. Chci běhat v botě s nějakou podporou? Nedoporučuji, ale mohu si vybrat. Chci běhat v neutrální botě, která umožňuje chodidlu pracovat a jen ho ochraňuje před mechanickým poškozením terénu? Dnes již mohu. Chci běhat na boso? Vždycky jsem mohl. Obuvnický průmysl je průmysl, jako každý jiný, nedělejme si iluze. Žijeme v době, kdy dominantní silou je ekonomika a nikoho moc nezajímá, že vzešla z filosofických základů. Říkám to jako holý fakt, protože to takhle prostě je. Mohu s tím vnitřně bojovat, mohu se sebevíc snažit bránit se tomu, ale nejlepší je jít si od toho zaběhat, vyčistit si hlavu, udělat si radost. I tak je dnes běh nejpřístupnější formou pohybu a jedním z posledních ostrůvků nezávislosti.

Výrobě běžecké obuvi vždycky předchází nějaký vývoj. Výrobce si udělá průzkum momentálního stavu lidských chodidel, na základě kterého vzniknou modely kopyt, na kterých se nová obuv bude vyrábět. Tento průzkum probíhá na vzorku alespoň stovek běžců a běžkyň, aby se zjistil co nejpřesnější profil, ze kterého se poté vyrobí série kopyt. Průzkum se dále rozvádí na podkategorie závodní obuv, tréninková obuv, relaxační a odpočinková obuv. V momentě, kdy máme doladěna kopyta, přichází na řadu tým designérů, kteří na kopytech navrhují model obuvi. Z prvotních výtvarných návrhů je cílem převést na kopyto maximum realizovatelného pro průmyslovou výrobu. Ne vždy se samozřejmě všechny výtvarné návrhy dají přenést na kopyto. Jakmile máme model navržen na kopytě, přichází na řadu ruční výroba prvního prototypu vzorku, který má v podstatě odladit případné problematické body při výrobě. Na tento první prototyp poté navazuje opět ruční výroba několika již upravených vzorků, na kterých se provádějí zátěžové testy. Pak nastává další fáze odladění problematických míst, vyrobí se poslední šarže již obchodních vzorků a začíná se přípravou modelu do průmyslové výroby. Model se opět vrací designérům, kteří tento digitalizují na jednotlivé díly do všech velikostí, které plánujeme vyrábět. Vyrábí se šablony, vysekávací nože, popřípadě se upravuje software pro laserové vyřezávání dílců. Nejsložitější částí tohoto procesu je konstrukce a výroba forem na podešve a mezipodešve. Jen pro ilustraci uvedu, pokud se má vyrábět daný model od velikosti UK3 do velikosti UK13 jedná se o téměř 20 forem na podešve plus stejné množství forem na mezipodešve. Další formy je potřeba vyrobit na ostatní komponenty, které se doplňují do mezipodešví, případně podešví a na základě těchto vznikl ten nesmyslný pojem“technologická bota“ Všichni výrobci, ať už minimalisti ( vyjma modelů bez mezipodešve ) nebo tradicionalisti, implementují mezi podešev a mezipodešev nějaké díly, které mají zvýšit funkčnost daného modelu pro vybrané kategorie běžců. Jakmile předá vývojové a designérské oddělení kompletní technickou dokumentaci s technologickým postupem výroby, může začít průmyslová výroba.

Pro zajištění průmyslové výroby je potřeba mít kvalitní technologické zázemí, které dnes budete ve střední Evropě velmi těžce hledat. Kruhová výroba obuvi tak, jak se jí inspiroval Tomáš Baťa od Henryho Forda, je stále stěžejním bodem v kompletaci celé obuvi, nicméně je stále doplňována modernějšími stroji. Desítky strojů a poloautomatů, za kterými stále stojí lidský faktor, který významně ovlivňuje kvalitu hotové obuvi.

Poté, co vedení naplánuje výrobu, nákupčí zajistí nákup všech materiálů a směsí dochází konečně k výrobě našeho modelu. Veškeré komponenty tak procházejí jednotlivými dílnami, kdy se postupně z vysekaných dílců stává polotovar svršku, který se po průchodu stabilizačními komorami dostává až k finálnímu nástřiku, popřípadě nalepení mezipodešve a podešve. Je velmi důležité mít opravdu detailně propracovaný výrobní postup, protože pokud nám pochybí jen jediný komponent, celý proces se zastavuje. Výsledná kontrola, balení a logistika do jednotlivých distribučních center je už prací pro další skupinu lidí.

Jak je vidět, celý proces průmyslové výroby je poměrně komplikovaný na organizaci a technologické zajištění, a materiálová hodnota finální obuvi zde zaujímá pouze jednotky procent. Pokud jste dočetli až sem a zamyslíte se nad celým procesem, pochopíte, že vyrobit skutečně ideální botu pro větší skupinu lidí je prakticky nemožné. Pochopíte také, že příprava pro výrobu takové boty je poměrně nákladná investice, jejíž návratnost je závislá na vyráběných objemech. Pokud budu zastupovat globální značku, která vyrábí miliony párů daného modelu, budu vyrábět za nižší cenu než malý výrobce, který vyrábí pouze desítky tisíc párů.

Další kapitolou je samozřejmě marketing, obchodní strategie, atd., ale tohle je kapitola třeba na dlouhé zimní večery.

S běžeckou botou je to jako s vínem. Mohu si koupit krabicové víno v supermarketu, ale mohu si také koupit vynikající víno u sommeliéra. Je pouze na mém rozhodnutí, jakou kvalitu požaduji, jako moc si chci svoji zálibu užít a v neposlední řadě, každý máme jinou chuť. U opravdových vinařů je tohle otázka osobní cti a prestiže nabídnout svému zákazníkovi to nejlepší možné víno s kulturou sobě vlastní. Vinař, který se mazlil s pěstováním révy, který pečlivě střežil dobu sběru a hlídal veškeré výrobní postupy, má k vínu osobní vztah, rozumí každému kroku v procesu. Bohužel, běžecký maloobchod musí projít podobným vývojem, aby bylo také osobní ctí prodavače nabídnout zákazníkovi-běžci odpovídající servis, a ne ho jen postavit na diagnostiku,… Prodavač musí být schopen rozumět požadavkům běžců, měl by mít alespoň minimální zkušenost s během a hlavně by měl mít možnost nabídnout běžeckou obuv napříč filosofiemi výrobců. Naštěstí se již začínají objevovat vyjímky.

Každé ráno když vstanu a vyběhnu do probouzející se přírody, cítím tu radost z pohybu. Cítím tu energii probouzejícího se dne, svěžest ranní přírody, která prostupuje celým tělem. A tohle je přesně ono. Běh je o svobodě, nezávislosti a radosti z pohybu. To krátké splynutí s přírodou, kdy nemusím myslet na nic nebo právě naopak můžu vymýšlet perpetuum mobile. Užívejte si běh, je to nejpřirozenější forma sportu.

Žádné komentáře:

Okomentovat