pondělí 8. července 2013

Honza Havlíček na Adrenalin Cupu 2013


Je s podivem, co všechno dokážu z trati závodu zapomenout, a to poměrně rychle. Po roce si pak už vybavuji jen několik zajímavějších úseků, které často mají třeba jen dvě stě tři sta metrů, a zbytek se ztrácí v neurčitosti obecného povědomí o trati. Z Adrenalin Cupu si tak pamatuji zejména první třetinu, která je shodná s Během na Lysou, a běžel jsem ji díky tomu vícekrát. Pak už jen několik výraznějších a techničtějších pasáží, táhlý traverz cca 2–3 kilometry před cílem a samotný závěr. Téměř úplně jsem zapomněl (nebo vytěsnil) celou řadu mírných utahováků po širokých cestách, přestože tvoří nemalou část z trati závodu.
Jak při Adrenalin Cupu, tak při Běhu na Lysou se začíná závodit až po výběhu sjezdovky zhruba na čtvrtém kilometru. Na samotné sjezdovce se zas až tolik získat nedá, ale rozhodující je, jak to kdo dokáže rozběhnout potom. Robert nám letos utekl hned za ní. S Ondrou a Andrejem jsme běželi společně až na konec seběhu přibližně v polovině závodu, pak mi začali poodbíhat. Tentokrát byl možná nejhezčím úsekem už zmíněný traverz ve vysoké trávě a s podmáčenou cestou, částečně v mracích, které se za ním už trhaly. Na jeho konci jsem se dostal před Andreje a pak už se na pořadí nic nezměnilo. Jen jsem podcenil závěr, přeci jen mohl být odstup od Ondry menší.

Honza běžel v Roclite 285

Žádné komentáře:

Okomentovat